Liga 100 - historie

Myšlenka masového kondičního běhání se stala skutečností. Volné sdružení kondičních běžců Liga 100 fungovalo v Československu od konce sedmdesátých let. Běh byl vedle dálkových pochodů sportovní aktivitou, kterou lidé mohli provozovat v tehdejším společenském marasmu alespoň zpočátku neorganizovaně. A někteří běhají pod Ligou 100 dodnes.

Jejich evidence spočívala jen v pravidelném hlášení uběhnutých kilometrů. Když v polovině osmdesátých let zájem veřejnosti vrcholil, celorepubliková liga stovkařů čítala na osm tisíc členů! Tehdy se dostala do popředí pražská pobočka, která funguje i přes výrazný odliv členů stále.

Myšlenka založit sdružení běžců vznikla v Ostravě. Jeho zakladatelem a prvním předsedou byl ostravský kardiolog Vlastimil Myslivec, velký zastánce běhu u zdravých jedinců i při léčbě srdce.

U samotného zrodu Ligy 100 stál rovněž Ivo Domanský, tehdejší velký organizátor dálkových pochodů. „Po srpnové invazi vznikla iniciativa ČSTV v podobě akce Buď fit. Byli za ní rozumní lidé, kteří dokázali získat podporu i potřebné peníze. Vycházelo se z toho, že turistika a běh jsou nejpřirozenějším a nejlevnějším pohybem,“ vzpomíná Domanský.

Dálkové pochody se u nás přitom začaly konat už od roku 1963, přičemž někteří borci velké porce kilometrů s chutí i běhali. „Na začátku byla snaha sdružit běžce tak, aby nemuseli být organizováni v oddílech. Lidé totiž v době politického temna chtěli dělat něco nového. Chtěli být aktivní a bylo potřeba jim to umožnit v různých částech republiky,“ dodává. Tak vznikla Liga 100 Ostrava a následně i v dalších městech jako ve Frýdku-Místku, v Olomouci a později i v Praze.

Jejich členové, převážně kondiční běžci, si zapisovali do letáčku uběhnuté kilometry a hlásili je na místních pobočkách. Šlo v podstatě o obdobu dnešní Hitparády na webu behy.cz, kam si běžci dávají naběhané kilometry.

Název Liga 100 vyjadřuje ideál, kdy by měl běžec uběhnout sto kilometrů za měsíc, ideálně třikrát osm v jednom týdnu. To byla v rámci Ligy 100 tzv. 1. liga. Ovšem existovaly i různé úlevy na objemu kilometrů v podobě 2. či 3. ligy či naopak extraliga pro běžce s kilometráží výrazně vyšší. Všichni zájemci se tak mohli zařadit do některé z výkonnostních skupin.

V celé republice fungovalo přes 35 poboček s více než 8 tisíci běžců. Samotná pražská pobočka jich sdružovala v nejsilnějších letech až 815! Tehdejší politické podmínky si však vynucovaly určitou míru organizovanosti, a tak pro snadnější „přežití“ byly zakládány tělovýchovné jednoty. Ty pořádaly řadu běžeckých závodů, včetně známého Běhu olympijského dne v Praze. Pražská, olomoucká a královéhradecká sekce fungují stále, byť s výrazně nižší členskou základnou.